- Štěpán Čermák
Ve snaze vydat se jinou cestou se druhý Jurský svět ztratil
Je docela běžné, že sequely bývají dražší a velkolepější než úspěšné první díly. Na papíře se tedy musela myšlenka „menšího“ Jurského světa jevit jako osvěžující nápad. Místo exotických lokací a bombastické akce se proto Zánik říše navzdory svému velkolepému názvu přesunul do skromných kulis. Tvůrčí záměr na pozadí tohoto přesunu se dá interpretovat celkem snadno: J.A. Bayona se pokusil natočit klaustrofobické dinosauří dobrodružství s hororovými prvky. Takové, kde se hlavní hrdinové budou s prehistorickými monstry nahánět uprostřed stísněných chodeb temného panství. Bayonův úmysl vnést do Jurského světa více napětí se však při produkci zřejmě rozmělnil, a tak zůstala dobrá myšlenka se slabou exekucí, díky které je druhý Jurský svět pouze obyčejnou naháněčkou s pramálem k nabídnutí.
V kombinaci s příběhem, v jehož rámci se zbohatlí lotři pokoušejí prodat dinosaury jiným zbohatlým lotrům, zatímco se jim protagonisté v čele s Chrisem Prattem a Bryce Dallas Howard snaží překazit plány, je tu smutný součet promarněných příležitostí. Nejen, že Zánik říše musí nést na ramenou přihlouplý děj, který je i na pomyslné vnitřní limity série skutečně pitomý. Navíc se potýká s absencí humoru, který předchozí film odlehčoval, chemie postav, i pamětihodné akce. Takže vlastně nemá nic, čím si diváky běžné blockbustery zaháčkují.
Pozn. Veškeré screenshoty v recenzi pocházejí z Blu-ray přepisu
Je to škoda, protože první Jurský svět byl přesným opakem, schopným všechny výše zmíněné prvky kombinovat do příjemné zábavy, ke které jsem se osobně rád několikrát vrátil i přes to, že mi jurská série nic neříká. Bayona ale neumí těžit z Prattova komediálního timingu. I při přímém citování Spielbergovy klasiky není schopen recyklovat wow momenty, což je o to zvláštnější, že pěkné vizuály mu cizí nejsou. A místo snahy prosťoučký děj kompenzovat adekvátní zábavou se k natvrdlosti scénáře staví čelem, takže diváka nutí tolerovat další dinosauří hybridy s upravenou DNA, další na hlavu postavené úmysly používat dinosaury jako zbraň, další z prstu vycucanou krizi, která vede k přemístění zvířat, a spoustu na děj křečovitě naroubovaných záminek, jak dostat hlavní hrdiny do situace útěku před nějakým predátorem. Tento stereotyp je sice nedílnou součástí série, nicméně Bayonovým úkolem je kreativně ho ospravedlnit a rovnou i ozvláštnit.
K tomu měl vést právě přesun do menších prostor, kde by se při troše scenáristické hravosti mohly misky vah naklonit blíže lidem a z lovené zvěři tak udělat dinosaurům rovnějšího protivníka. Jenže místo toho se celé druhé dějství motá kolem dinosauří aukce a bezpředmětného pobíhání po miliardářském sídle. Zoufale tu chybí jakákoli invence, která by druhou půlku filmu dějově posunula.
Člověk se samozřejmě může kochat trikovou velejízdou a parádními praktickými efekty v čele s úchvatnými dinosauřími loutkami. To ale nestačí. I prosťoučký blockbuster potřebuje najít balanc mezi příběhem přitaženým za vlasy a adekvátní nadsázkou. Scénář, který se ohání arcilotry jak ze starých bondovek, klonováním lidí a používáním dinosaurů jako zbraně, a který se ještě snaží o ekologický komentář a o rokování o právu vyhynulých druhů na život (i když přímo citované z Crichtona), takovou rovnováhu nenašel.
Bayona díky tomu přes veškerou snahu, protože proč mu nepřiznat, že řemeslně natočil druhý Jurský svět velmi dobře, vyprodukoval veskrze průměrnou akční podívanou, která je paradoxně nejlepší v tom, co slibuje. A sice třetí (resp. šesté) jurské dobrodružství, v jehož rámci se lidstvo musí vypořádat s volným pohybem dinosaurů. To je námět se skutečně ohromným potenciálem, tak doufejme, že ho vracející se Colin Trevorrow nezazdí.
Bonusová nabídka přesahuje úctyhodných sedmdesát otitulkovaných minut. Na takovém poli se dá vykouzlit hodně poctivý film o filmu, nicméně Jurský svět je plýtvá na několikaminutových promo featurettech. Ty se vším zabývají z pohledu člověka, který ještě film neviděl, takže často vysvětlují, o co v příběhu jde. Nabízejí sice velké množství pohledů za kulisy včetně ukázky loutkařských prací za operací Blue a odběru krve T-Rexe; a pokryjí většinu klíčových scén. Přes informační nadprůměr po nich ale zůstává pachuť nevyužitého potenciálu. Stejně jako po filmu samotném.
Co naopak využívá potenciálu na maximum, je špičkový přepis Ultra HD Blu-raye i Blu-raye. Obojí sice přichází s překvapivě průměrnou DTS:X stopou, které podle mě chybí prudší dynamika a vzdušnost (na druhou stranu nutno vyzdvihnout přítomnost dabingu v osmikanálovém DTS-HD HR). Nicméně video vypadá naprosto fantasticky.
Koupí Ultra HD Blu-ray Jurského světa na Blu-shopu podporujete vznik podobných textů
Informace o masteringu Zániku říše jsou nedostupné, ale v Ultra HD vypadá tak dobře a má tak ostrou kresbu s tak obdivuhodným smyslem pro detail, že o nativním 4k by mě nikdo nemusel přesvědčovat – tipoval bych to na něj bez váhání. Nejen, že je ostrost a drobnokresba na špičkové úrovni, po valnou většinu stopáže jsou navíc konzistentní. Sice se najde pár záběrů, v nichž video měkne, vždy je to ale za doprovodu většího množství digitálních efektů (všimněte si změny charakteru obrazu na celcích, do kterých jsou „dokreslovány“ objekty, jako například při příjezdu na ostrov nebo při připlouvání k panství). Jinak má Zánik říše skvělou kresbu napříč celým filmem, což je o to obdivuhodnější, že se dobrá polovina odehrává ve velmi temných prostorách. Video v nich nešumí, a to ani v tak brutálních stres-testech, jakým je scéna skrz mříž nataženého pařátu:
Celá se odehrává v téměř absolutní tmě a HDRko v ní už se základní HDR-10 vrstvou (na disku je i prémiové Dolby Vision) předvádí dokonalou práci s černou a s near black gradací, díky které i přes minimum světla objekty nádherně vystupují z obrazu. Ten přitom neztrácí na detailech ani na ostrosti. Je to skutečně skvělý příklad toho, jak skvostně může vypadat dobře nasnímané HDR na spodním spektru jasu.
Podobně dobrou ukázkou je operace Blue pod plachtou korby dodávky. Spoře osvícená scéna má minimální jas, ale udržuje si v něm zásadně lepší kontrast než Blu-ray. Navíc má skvěle vyvážené highlighty v zářivkách a oranžových bodových světlech, díky jejichž intenzitě obraz nabývá na tridimenzionalitě, aniž by světelné zdroje oslňovaly, nebo na sebe strhávaly pozornost. Video tu předvádí výtečnou stínokresbu a přechody do černé. Tyto jasové gradace odvádí bez sebemenšího náznaku bandingu nebo jiné kompresní vady.
V obou případech přepis nejen skvěle kreslí nejmenší detaily a dokonale pracuje s kontrastem, navíc zvládá barevnou přesnost, projevující se bezchybnými pleťovkami. V kombinaci s nezpozorovatelnou kompresí tak nabízí technicky precizní obrázek, jehož kvality ho posouvají mezi nejlepší releasy roku. Klopýtne jen párkrát (banding v opening sekvenci, šum v mracích při příletu na ostrov...).
Vedle již zmiňovaných scén si všímejte například odzbrojujících detailů při Goldblumovu monologu. Jasové vyváženosti záběrů na pláži, kam hrdiny vyplaví moře po explozi sopky. Nebo hustoty jasových a barevných informací v potocích lávy, která na Blu-ray vedle modernějšího přepisu značně bledne a ztrácí na dramatičnosti. Blučko je všeobecně o něco měkčí, má méně hodnotné barvy. Ačkoli je o něco jasnější, jeho jasový výkon i přesnost jsou horší, a díky chroma šumu je „špinavější“. I Full HD s SDR ale vypadá v kontextu limitů formátu dokonale, takže chybu člověk neudělá s ani jedním diskem.
Comments