Blusletter (03/2023): Olympiáda na HBO Max | Nové MacBooky | Filmy točené na telefony
HBO Max koketuje se soccerem. To je fotbal.
O postupném přiklánění se SVoD služeb k zaběhlým modelům lineárního vysílání píšu snad v každém blusletteru. Dnešní nebude výjimkou. Na americkém HBO Max totiž otestovali první živý přenos ze sportovní události a potvrdili tak mou tezi, že nákup sportovních licencí je nevyhnutelný pro všechny velké hráče na streamovacím trhu. V HBO si ke své live premiéře vybrali utkání soccerového reprezentačního týmu žen. Ty se ve hře, které veškerý zbytek světa říká fotbal, utkaly s Novým Zélandem. Jestli vás to zajímá, vyhrály 4:0. Pro nás jsou směrodatná úplně jiná čísla: Živý přenos probíhal pouze v 1080p a v SDR, zato ale rovnou v 60fps a se zvukem v 5.1. HBO si na přípravu živáků najalo mimo jiné veterána z oboru Neala Robertse, a právě ten se na svém Linkedin profilu první vlaštovkou a detaily o jejím streamovacím vzletu pochlubil.
Ve Státech si při sledování amerického fotbalu začínají zvykat na UltraHD přenosy, takže FullHD feed z nějakého socceru asi moc diváků nezaujal. Ale o to vůbec nešlo - v HBO si prostě potřebovali celý proces vyzkoušet. Úkol splněn. Nutno navíc dodat, že sice ohrnuji nos nad 1080p v SDR, ale když si v Česku pustíte fotbal z pozemního vysílání, bude v tom samém rozlišení i jasovém rozsahu, ale nebude mít 60fps a už vůbec ne datový tok, který by odpovídal faktu, že průměrné velikostí úhlopříček prodávaných televizorů se každý rok zvyšují - a 65 palců je nových 48´. V multiplexu 21 běží ČT Sport HD v datovém toku 4 800 kbps … to jen pokud jste někdy přemýšleli, proč je trávník v záběrech tak divně rozkostičkovaný nebo proč při přenosech hokeje skoro není vidět puk - video má nižší datový tok než svého času DVDčka. Ne, není to fér srovnání (kodeky...) a ano, je mi to jedno ;). Prostě se na to nedá koukat. To jsem se ale klasicky nechal unést, takže zpátky k HBO Max. Fotbalový test je velice zajímavý ze dvou důvodů: 1) Zase jsem měl pravdu. 2) V týdnu se “rozdávala” evropská vysílací práva na Olympijské hry pro období 2026 - 2032 a do klína spadla mimo jiné Warner Bros. Discovery. Warneři se v Evropě o olympiádu dělí s EBU, tj. Evropskou vysílací unii, která sdružuje veřejnoprávní média jako Česká televize. Olympijské Milano Cortina, Los Angeles i Brisbane tedy opět poběží na “české”, ale licence pro placené platformy dostali právě ve Warner Bros. Discovery. Ti by za normálních okolností přenosy strčili na Discovery+, jeeeenže - to už v té době nebude existovat. Má se totiž sloučit s HBO Max a vytvořit novou službu, jejíž název bude podle spekulací jednoduše MAX.
Pro Warnery samozřejmě bude v Evropě velmi těžké použít Olympijské hry jako lákadlo pro nové zákazníky, když ti je budou moct sledovat na veřejnoprávních médiích a v případě Česka vedle terestriky i na velmi dobře postaveném OTT (iVysílání po refreshi vypadá skvěle a tou dobou už bude dostupné ve všech relevantních ekosystémech). Ale ona je to také otázka prestiže. Navíc Warneři samozřejmě pojedou olympiádu i na jiných kanálech a platformách (Eurosport), takže se náklady rozmělní a vyhrajou všechny zúčastněné strany. HBO Max je v tuzemsku za hubičku, takže je nefér požadovat od něj prémiové parametry. Ale pokud se tu Olympijské hry skutečně objeví, nabízí se, aby je MAX jakožto prémiová platforma zprostředkoval v nadstandardních formátech. Teď možná koketuje s 1080p v SDR, ale již zmíněný Neal Roberts je mimo jiné specialista na HDR, takže jsme jen krůček od rozšíření jasového prostoru. No a rok 2026 je daleko, takže do té doby Warneři jistě stihnou podstatně více. Každé Olympijské hry posouvají svět televizního vysílání o mílové kroky dopředu. Stejný dopad zákonitě začnou brzy mít i na streaming. Zásadní rozdíl je ale v tom, že největší VoD hráči jsou na jakékoli technologické inovace nejen připraveni, oni už s nimi ve většině případů také přišli. A tak zatímco pro OTA je Ultra HD v HDR, HFR a s object based audiem nejen hudbou vzdálené budoucnosti, ale rovnou sci-fi, v OTT je UHD s Dolby Vision a Dolby Atmos denní chleba prakticky pro každého. Teď už se jen naučit servírovat ho živě. Minule jsem o tom mluvil: Netflix první testy přenosů plánuje na letošek, HBO Max už je má za sebou, AppleTV+ už ve Státech sportovní přenosy rozjelo (baseball), YouTube TV jakbysmet (americký fotbal), Amazon Prime Video také (např. tenis, čerstvě navíc uzavřel smlouvu s DAZN, díky které ten bude dostupný jako další kanál na Prime Video) … mám pokračovat? Možná se tedy blíží doba, kdy bude olympiáda konečně dostupná v prémiovém A/V balíčku s parametry, nad kterými si nebudeme trhat vlasy.
Charlie Kaufmann točí film na mobil?
Kdo na přelomu století neslintal nad scénáři Charlieho Kaufmanna? V kůži Johna Malkoviche, Adaptace, Confessions of a Dangerous Mind (budeme dělat, že distribuční název neexistuje, jo?), Věčný svit neposkvrněné mysli … geniální. A ať už si myslíte o jeho přerodu v režiséra cokoli, Anomalise, Synekdoše, ani Asi to ukončím nelze upřít fascinující rukopis. Kaufmann je možná stále méně přístupný, ale na zajímavosti mu neubylo. I proto, že dokáže překvapit. Copak byste u tak “mimózního” tvůrce čekali, že se upíše marketingové kampani jedné z největších globálních značek? Inu, i takové věci se dějí a Kaufmann potají natočil krátký film pro Samsung. Jmenuje se Jackals & Fireflies a zajímavé na něm není jen to, že ho Kaufmann natočil pro korejský gigant. On ho navíc natočil na jejich telefon.
Filmařů, kteří se “oťukávají se smartphone produkcí”, je více. Nejznámější je v tomto ohledu Steven Soderbergh, ten je všeobecně považován za jednoho z největších experimentátorů v Hollywoodu. Když natočil skvělé drama ze sportovního prostředí High Flying Bird na iPhone 8, celému světu aspirujících filmařů jím sdělil: Nečekejte, nástroj na svůj debut máte všichni v kapse. Stačí “jen” dobrý scénář a odhodlání. Dneska neexistuje snad nikdo, kdo by tu a tam nenatočil nějaké to video. Co si při tom neuvědomujeme - většina z nás díky té malé cihličce v kapse natáčí ve vyšší kvalitě, než před dvaceti lety točily amatérské produkce na zapůjčenou videotechniku se statisícovými cenovkami. Když jsem před nějakými patnácti lety začínal psát na HDmag (R.I.P.), téma, které mě fascinovalo a tlačil jsem ho, kam jsem mohl, byla revoluce v dostupnosti techniky, s jejíž pomocí můžete vizuálně simulovat filmovou produkci. Tehdá se začínaly digitální zrcadlovky pouštět do videa, což znamenalo nejen expoziční pružnost, o které si dosavadní videokamery nemohly nechat ani zdát, ale hlavně možnost pracovat s extrémně světelnými objektivy a tedy manipulovat s hloubkou ostrosti. To ani high-endové spotřebitelské kamery z logiky věci nemohly - a najednou jste za investici do sta tisíc mohli pořídit zařízení, s jehož pomocí jste při troše šikovnosti natočili video nerozpoznatelné od klasického 35 mm záznamu. Považoval jsem to za důležité téma především pro amatérské nebo nízkorozpočtové filmové produkce. Teď ale víme, že možnosti digitálních zrcadlovek otevřely dveře především videomakerům na YouTube, což je samozřejmě historicky mnohem důležitější - tamní kreativní boom nepřestává být fascinující. Smartphony tuhle tvůrčí svobodu ještě prohloubily. Na rozdíl od zrcadlovek je máme v kapse opravdu všichni (a vejdou se tam;) a i když na malých (ale stále se zvětšujících) senzorech s fixními optickými členy nezmůžete tolik, možnosti, které smartphone jakožto creator´s device umožňují, jsou nekonečné. Tuhle dlouhou odbočku jsme si dali proto, abychom mohli plně ocenit, co tvůrci jako Kaufmann, Soderbergh, nebo dokonce i Spielberg, který na iPhone zkusil natočit (podle mě mizerné, ale což ….) hudební video, dělají pro potenciální tvůrce: Jasně jim ukazují, že jejich možnosti jsou už teď úplně jinde než v době začátků těchto velikánů, kteří v mládí museli krást rodičům 16mm kamery, neměli dostatek filmového pásu - a ten pak ještě museli nechávat vyvolávat, čekat celé dny na výsledky a modlit se, aby vše dopadlo alespoň trochu podle jejich představ.
Kaufmann točil Jackals & Fireflies na Samsung Galaxy S22 Ultra a co je z třicetivteřinového traileru fascinující, vůbec to není poznat. Poslední nevýhodou smartphone videografie je extrémní hloubka ostrosti (daná právě optikou a velikostí čipů). Kaufmannovu týmu se ji ale podařilo velice šikovně zastřít. Není však daleko doba, kdy ani to nebude problém. Čipy rostou, optika ve smartphonech také. Navíc už teď největší hráči na trhu nabízejí i ve videu možnost softwarového ladění hloubky ostrosti. Bystré oko ji sice stále pozná, ale je jen otázkou několika generací softwaru i hardwaru, kdy ani to nebude platit.
No a když už jsme u toho Samsungu a dalších generací hardwaru, dáme si ještě jednu rychlou odbočku: 9. února Samsung představí další generaci svých Galaxy smartphonů, konkrétně S23, a pokud vše dopadne, jak se šušká, budou obsahovat nový čip ISOCELL HP2. Ten má ohromné a skoro se chce říct nesmyslné rozlišení 200 megapixelů. Což je sice fascinující číslo, ale modří vědí, že to není ani tak o dvousetmagepixelovém výstupu, jako o možnosti “slučovat” tyto pixely a tím dostat do “fotoaparátu” více světla. Do jisté míry u nového čipu od Samsungu platí podobná fakta, která jsem zmiňoval v jednom z předchozích blusletterů u čipů od Sony: Lepší expoziční pružnost, rychlost, světelnost, a tak dále. V kontextu natáčení videí na smartphone to uzavřu zprávou, že S23 bude díky tomuto čipu schopen točit video v 8k až o 30fps, což do jisté míry platí i o S22 - ale tentokrát to bude s menšími omezeními. A pokud budete ochotni sestoupit “jen” na 4k, telefon ho bude schopen zaznamenat v HDR a s HFR. Neskutečný. Osobně se prvních výsledků nemůžu dočkat.
Nové MacBooky
Apple v týdnu (docela nenápadně) představil nové MacBooky Pro. Ty díky mezigeneračnímu
refreshi dostaly do vínku další verzi famózních čipů M2 Pro a M2 Max. O jejich fascinujících vlastnostech bych se tu mohl rozepsat na dalších několik normostran, ale budu se krotit a když už dneska mluvíme o možnostech amatérských produkcí, tak zmíním jen to, že jejich CPU, GPU a media enginy jsou schopny naprostých nesmyslů: M2 Max obsahuje až 12 jádrové CPU, až 38 jádrové GPU, podporuje až 96 GB RAM s propustností až 400 GB/s a údajně zvládne i graficky tak náročné projekty, které na PC ani nespustíte. Což je docela pitomý claim, ale marketingově to funguje pěkně.
“eMkové” čipy od Applu jsou zajímavé na mnoha úrovních, ale v kontextu videotvorby je nutno zmínit ony media enginy: Čipy jsou díky nim v timelině schopny v multi-cam editu nativně přehrávat i několik 8k streamů najednou. A jelikož se jedná o hardwarový support, je to bez zakodrcání - navíc tak můžete pracovat i odpojeni od sítě, na baterku. Úplně mě svrbí prstíky, ale už teď je blusletter zase moc dlouhý … Nové MacBooky Pro jdou do prodeje už tento týden a například za šestnáctipalcový kousek s Max čipem a 32 GB RAM dáte přes to tisíc. Až se začnou objevovat nejvyšší verze, cenovka se pravděpodobně vyšplhá někam ke čtvrt milionu :)
Timothée Chalamet chce do AppleTV+
U Applu ještě zůstaneme. Mrkněte níže na jejich novou reklamu na Apple TV+. Timothée Chalamet, známý svou vybíravostí u nových projektů, tu postupně zjišťuje, že chce svůj další projekt natočit u Applu. A je to boží.
AppleTV+ je jedna z nejméně lákavých služeb co do objemu zábavy (a jeho poměru vůči ceně při srovnání s jinými streamery), ale tamním producentům se musí nechat, že katalog vytvářejí velice pečlivě. Apple jde po kvalitě a co nový film nebo seriál, to zpravidla oslavovaná pecka a hlavně událost. Zatímco u Netflixu se skoro nedozvíte, že zrovna “dropnul” film za čtvrt miliardy, Apple své projekty jednak umí prodat a komunikovat, jednak si je umí vybírat tak, aby si jich člověk všiml i sám. Každopádně takhle kvalitní kampaň jim samozřejmě jenom pomůže a podtrhne, že v bloated streaming multiversu (copyright pending) jsou cupertinští docela jinde. Podobnou reklamu má Apple ještě s Hammem.
Další plusy na obzoru
V týdnu se vynořily hned dvě nové streamovací “plus” služby. Ano, mluvíme o tom, že je zlatá éra streamingu tatam a většina SVoD služeb čelí krizi, to ale nové hráče očividně nezastaví.
První se jmenuje Stage+ a půjde po docela niché trhu: Celá knihovna Stage+ bude postavená na koncertech vážné hudby. Minulý týden jsem rozebíral, že Netflix by měl mimo jiné diverzifikovat právě směrem k hudbě, tohle je ale docela jiný level. Upřímně si nedovedu představit udržitelnost takového obchodního modelu, takže milovníci vážné hudby, zkoušejte Stage+, než to vypnou.
Stage+ vzniklo pod záštitou Deutsche Grammophon (Universal Music) a jako takové samozřejmě bude mít ohromný katalog. I tak se ale bojím, že potenciální trh je jednak docela malý, jednak se trochu míjí s uživatelskou základnou, protože vážná hudba je u svých posluchačů o příležitosti fyzicky navštívit koncert (a to více než u jiných žánrů); konzervativnější cílovka navíc raději sáhne po starém dobrém CDčku nebo vinylu. Ale rád se budu plést. Každopádně palec nahoru, že “německý gramofon” myslel hlavně na uši svých potenciálních zákazníků a hudba tu bude v hi-res formátech včetně Dolby Atmos.
Druhé “plusko” spustilo MGM. Nebude to žádné vořezávátko. Jedná se o rebranding docela neznámého EPIX a výsledek nákupu Jeffa Bezose, který akvíroval legendární filmové studio MGM s jediným cílem: Pojistit si katalog IP pro Amazon Prime Video. Právě na tom se MGM+ objeví jako separátní kanál (za příplatek) - tedy ve Státech. U nás bude MGM+ pravděpodobně dostupné pouze formou samostatné služby. Zatím je ale geolokačně uzamčené.
Diskuze k článkům se na Blu-space přesunuly přímo do diskuzního fóra. Své názory, komentáře, připomínky nebo cokoli k tomuto textu proto publikujte ve vlákně "Blusletter 03/2023".
Comments