Z Popelky bude klasika. U bonusů na Blu-ray se ale Disney tradičně nepředřel

Je to ohraná písnička, kterou znají především příznivci komiksovek od Marvelu. Nabušený film, povedený přepis i audio, ale bonusy, že by jeden zaplakal. Disneyovci se holt s dodatečnými materiály příliš nepředřou a abych byl upřímný, vlastně už jsem si na to zvykl.

Popelka, kterou mistrně zrežíroval a oživil shakespearovský matador Kenneth Branagh, nabízí jen nutné bonusové minimum, které proletíte za dobrou půlhodinku. Jasně, desetiminutovky o plese, jehož sál si filmaři nechali kompletně postavit a osvětlit 2500 svíčkami, a o inovacích hrané adaptace jsou jednoznačně příjemné a dokonce se z nich dozvíte i řadu nových informací. Jenže k tomu dostanete už jen blbnutí v kostýmech, blbnutí se zvířátky a blbnutí ve střižně, ze které vypadl jako bonus sice impozantně naplánovaný, ve výsledku však až příliš vyumělkovaný alternativní úvod k filmu.

V rámci českého vydání samozřejmě potěší, že distribuce nechala bonusy kompletně otitulkovat. Absence audiokomentáře a vydatné nálože materiálů je však u podobně výdělečného a tématicky vděčného titulu na ránu střevícem do kebule. A do budoucna se zřejmě mnoho nezmění, když podobným způsobem pohrobci starého Walta odflákli i druhé Avengers.

O těch se tu ale bavit nechci. Vlastně jsem neměl v plánu ani přehnaně plýtvat slovy na výše uvedené bonusy, neboť pointou stále zůstává, že Branagh natočil fantastickou moderní pohádku a na Blu-ray ji vybavil kvalitami, z nichž vlhne nejedna rohovka.

Považuji se tak trochu za disneyovského fanatika. Z rodinného portfolia slavného studia jsem viděl v podstatě všechno, mám doma spřízněnou literaturu a Disneyland mám prošlapaný víc než většina capartů. I proto mě Popelka neskutečně baví, neboť se v ní spojuje jak její literární základ, tak moderní filmařina a Disneyho animovaná klasika.

Branagh a scenárista Chris Weitz našli způsob, jak archetypální příběh převést na plátna v podobě, která v 21. století nenudí, nabízí tunu milých odkazů pro ty, kteří “ví”, a dokáže jinak ploché postavy prohloubit a obalit je emocemi i motivacemi (hlavně princ a macecha konečně dostali adekvátní prostor). Ne že by se jednalo o hluboké filozofické dílo, v němž by Popelka u krbu řešila svoje rodinné zázemí s flaškou Ginu a otevřeným Kantem. V rámci pohádkového žánru, jenž pracuje s jednoduchými motivy proto, aby byl srozumitelný pro každého a dokázal dětem předávat morální ponaučení, se však tvůrcům povedlo dodat svému filmu dostatek plasticity, jež baví i člověka, který by měl dětským botičkám už dávno odrůst.

Také na Blu-space: Podívejte se na fotografie španělského steelbooku Popelky

Branagh místy dovede hotové divy a některé sekvence jsou podobně magické jako v jeho - stále silně nedoceněném - Thorovi. Ať už Popelka dostává nové šaty, tančí na plese, prchá, či jen debatuje se svým milostným protějškem uprostřed sluncem prozářeného lesa, Branagh ve spolupráci s brilantní kamerou (točilo se mimochodem na film a výsledný materiál je skvostný!) a pompézním soundtrackem Patricka Doylea dokáže přikovat k televizi. Se slzou na krajíčku.

Pravda, do velké míry mu pomáhá i dokonalý casting, jenž proti sobě staví přenádhernou Lily James a sympaťáka z “trůnů” Richarda Maddena proti ostřílené mašině na uhrančivé výkony Cate Blanchett. Ta si letos asi řekne o Oscara za politicko-mediální thriller Truth, za svou prvotřídní macechu by si ho ale zasloužila snad ještě víc. Jindy plonkovou postavu vybavila charismatem a vnitřním pnutím, které nelze než obdivovat. Dokonce je vám téhle ukázkové potvory v závěru líto. Což je něco, co si snad žádná z předchozích adaptací ani náznakem nedovolila.

O to víc mrzí, že vám o tomhle updatu tvůrci neřeknou víc než pár plochých frází. Vzhledem k referenčnímu přepisu a parádnímu osmikanálovému zvuku (průlet kamery ohňostrojem je čistou ukázkou prostorové nádhery) se tenhle drobný zádrhel odpouští snad až příliš snadno.